Proč nám Landrover Rusty nejede?!

sdílej

Share on facebook
Share on whatsapp
Share on email
Čas k přečtení: 4 min

Posledních pár kilometrů před Brandonem se nám stala taková nemilá věc. Rusty najednou přestal táhnout. Ze sto dvaceti kilometrů v hodině jsme se rapidně blížily k nule, nehledě na to, co jsem dělala. Auto prostě nejelo.

„Ty zpomaluješ? Brandon je až za dva kilometry.“ utrousila Alča, než si všimla mého polekaného výrazu.

„Já to nechápu. Nádrž ukazuje ještě víc jak čtvrtinu plnou, elektronika funguje, jenom to prostě nejede. Pomalu jsme se zastavily u krajnice, vypnula jsem motor a tupě jsem zírala do deště narážejícího na přední sklo auta. 

Znova nastartovat, znova se rozjet, zařadit dvojku a… zase to netáhne.

Kilometr před městem, kde na nás čekalo přespání u mamky Fey a dokonce i garáž pro vyřešení všech protékajících míst našeho auta, rozhodl se Rusty, že vypoví službu.

Horko těžko jsme se došouraly k benzínce a doufaly, že třeba dotankování  pomůže, nebo že je to třeba jenom tím, jak Rusty poprvé jede velké dálky a je jednoduše unavený. 

Otočila jsem klíčkem v zapalování, a Rusty se rozjel do větru a deště vstříc bezpečné garáži.

Fey je neskutečně milá, energická a ke smíchu vždy připravená babička. Jakmile spatřila, že jsme jí přivezly její prý oblíbené sýrové brambůrky, vyprskla smíchy a už nás soukala dovnitř. Než jsme se zuly už nám otevírala pivo, protože jak říká: „It is always a beer time“ (Každý čas je vhodný pro pivo.)

Celý večer se nesl v duchu veselých příhod a teprve v jedenáct večer jsme se zvedly od stolu, abychom zkontrolovaly Rustyho. Sníh na něm už roztál, ale to, co jsme objevily uvnitř nám na klidu nedodalo – celý zavazadlový prostor byl kompletně promočený a „obytná“ část se topila v loužích. Kdybychom dnes nedojely do bezpečí, asi bychom se z toho rozplakaly.

Ale jak úžasně nám všechno nahrálo do karet – Charla, která nás téměř donutila navštívit její mamku Fey, volná garáž, nadšená Fey, střecha nad hlavou i elektrické topení s fénem.

Byla to pro nás záchrana v opravdové nouzi.

Ještě než jsme šly spát, vytahaly jsme všechno z Rustyho, aby přes noc mohl trochu vysychat. Z obýváku, kde se Fey koukala na pozdní zprávy, se ozývalo varování před sněhovou bouří a za okny už to vypadalo, že mrazivá show právě začíná.

V noci nás budil vítr ženoucí sníh proti oknům silou tanku a taky starosti o to, kudy nám do Rustyho tolik teče.

Zůstaly jsme u Fey dvě noci, protože druhý den se nedalo kvůli bouři ani vyjet. Obrázky z okolních městeček ukazovaly závěje sněhu, ledovku podobnou hokejovému kluzišti, popadané stožáry a dálnici, která vypadala spíš jako parkoviště zavátých kamionů a aut. Lidé, kteří neodolali a i přes varování vyjeli ven, tráví teď mnoho hodin ve svých autech ve sněhové pasti. Při představě, jak by se nám asi teď čekalo někde na dálnici v promočeném Rustym na záchranu nám naskočila husí kůže.

Mezitím, co jsme hledaly díry v karoserii našeho čtyřkolového parťáka a plnily je silikonem, učily jsme Fey nové písně na ukulele. V době covidu zůstala rok zavřená ve svém domě a jediné, co ji drželo nad vodou bylo právě každodenní hraní na ukulele – obdivuhodná dáma. Když pak na večeři přišla její téměř neslyšící kamarádka, nebrala legrace konce. 

S vyspraveným Rustym jsme odjížděly již za svitu slunce. Fey nás pevně objala, nenápadně si za brýlemi otřela slzičku a slíbila, že zůstaneme v kontaktu. Na silnicích roztál led a my se řítily dál, vstříc národnímu parku Grass lands, kde žijí zvířata, která si již dlouho přeji spatřit naživo. Divoké severoamerické bizony. 

Expedice Kanada&Aljaška 2022

kde se medvědi probouzí

Čas k přečtení: 7 min Mrazivé noci přinášely slunečná rána, kdy jsme se pomalu soukaly z péřových spacáků, abychom si

PŘEČÍST

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Mohlo by se vám líbit

Vyber si téma článku, které tě zajímá

Sociální ikony

Naše cesty a expedice

Naše knihy

Nenašel jsi článek? Třeba ti pomůžou štítky.

Nechceš příjít o další příběhy?

Chtěli byste mít ve vašem městě

cestovatelskou přednášku?

Napiš nám:
alenamahlejova@gmail.com
majasnajdrova@gmail.com

A my se vám rády brzy ozveme.